Pátá dvoudenka byla až po uši
Uskutečnila se 23. - 24. 2. 2019

Ne po krk. Ne nad hlavu. Prostě - po uši.

1. A když jsme v tom byli až po uši, učili jsme se optimálně dýchat..

... radost
... lásku
... hněv
... plnost
... prázdnotu

2. Jak porozumět heslu: Zastav se a zemřeš?

3. Kdo je spouštěčem a kdo je zdrojem ...

... mé vlastní radosti?
... mého vlastního hněvu?

A jak vidíte dvoudenky vy?


Jak je na dvoudence?

Chceš-li zažít vzrušení,
přijeď na kurz dvoudenní.
Dozvíš se tam spoustu věcí,
nejsou to jen prázdné řeči.

Jočer říká: Zavři oči!
Ne každý mu na to skočí.
Někdo sebou šije, mele,
jiný potají se směje.
Co se to tam v koutě děje?
Jočer zasahuje bděle.

Všichni otvírají oči,
pohled svůj do kouta stočí.
Kdo tam nebyl, neocení,
co lze zažít při cvičení.
Natálie, Jardo, díky!
Málem umřeli jsme smíchy!

Užívej si života,
vzácná každá minuta.
Sníš-li jenom na gauči,
opředou tě pavouci.
Nežij život v planém snění,
pozoruj ho se vzrušením.
Buď jak tráva zelená,
ta je pořád vzrušená -
vítr čechrá její stonky,
rozeznívá luční zvonky.

Toužíš zažít blaženost?
To si počkáš! (Ještě dost.)
Klídek, lotosový květe,
z bahna rosteš do poupěte.
Trpělivost, chce to čas,
cvičit musíš zas a zas.

Sepsala a zaslala Jana V.